Případ italský ohař

Kateřina Stiborová, Veterinární klinika Jaggy Praha

Netty, italský ohař, 8 měsíců

Fenka přišla ve velmi špatném stavu, vychrtlá, téměř neschopná chůze, apatická, při pohybu ihned začínala kašlat. V poslední době zhubla 4kg, nyní také odmítá potravu a zvrací.

Klinické vyšetření: Apatie, kachexie, teplota 40,5°C, snížená kožní elasticita, zvětšené všechny periferní mízní uzliny, krváceniny na sliznicích dutiny ústní, poslechově vlhké šelesty oboustranně v plicním poli, otok a bolestivost kloubů hlezenních, kolen, zápěstí a levého ramene.

Rentgenologické vyšetření: V plicích patrný patologický plicní vzor, typický pro zánětlivé onemocnění. Rentgenologické vyšetření všech bolestivých končetin bez abnormálního nálezu.

Bylo vysloveno podezření na aspirační pneumonii, vyšetření krve potvrdilo podezření na sepsi (systémová zánětlivá reakce organismu). Krátce po příjmu na hospitalizaci začala fenka zvracet krvavé hleny a také v průjmovité stolici byly známky natrávené a nenatrávené krve.

Cytologické vyšetření synovie (kloubní tekutiny): Velmi buněčný preparát, na eozinofilním podkladu se nachází především populace mononukleárů – lymfocytů (80%), v menším množství nedegenerované neutrofily (20%), preparát bez kontaminace periferní krví, bez nálezu dalších patologických buněk, bakterií a parazitů.

Cytologické vyšetření mízních uzlin: Reaktivní mízní uzliny (změny odpovídající zánětlivému procesu ve spádové oblasti příslušné mízní uzliny).

Vyšetření mozkomíšního moku: Bez patologického nálezu

Diagnóza:

- aspirační pneumonie

- systémová zánětlivá reakce

- podezření na vředy v trávícím traktu

- imunitně zprostředkovaná artritida (zánět kloubů)

Průběh hospitalizace: Nejprve bylo nutné vyřešit zápal plic a zánětlivou infekci v organismu, vzhledem k předchozímu nasazení imunosupresiv (látky na potlačení imunity) se bohužel u Netty projevily negativní účinky těchto léků na trávící systém (zvracení, průjem, vznik žaludečních vředů) a při zvracení došlo pravděpodobně také k aspiraci (vdechnutí) natrávené potravy do plic a vzniku zánětu v plicích. Tento stav se podařilo zvládnout nasazením vhodných léků a Netty se postupně začala zlepšovat. Začala opět mít trochu chuť ke žrádlu a také k životu, i přesto v té době vážila necelých 20kg a přetrvávaly neustále vysoké teploty a otoky kloubů. Po vyléčení bakteriálního zánětu plic jsme mohli zahájit léčbu pohybového aparátu. Zvolili jsme jiná imunosupresiva (léky na potlačení imunitního systému), jejichž podávání není spojeno s tak výraznými negativními účinky. Postupně došlo k odeznění teploty a bolestivých otoků kloubů, fenka začínala opět být schopna chodit, přijímat s chutí potravu a její celkový stav se pomalu začal zlepšovat. Fenku jsme mohli propustit do domácího ošetřování za necelé tři týdny od počátku hospitalizace.

Komentář: Tento případ je abnormální především kvůli netypickému cytologickému nálezu v kloubní tekutině, proto také fenka pravděpodobně nereagovala na imunosupresiva podávána na jiném pracovišti.

Při poslední kontrole asi tři týdny po propuštění z hospitalizace už Netty váží 26kg a je opět aktivní, zajímá se o okolí, hraje si a nejraději by už opět proháněla zajíce po polích.

U Netty se jednalo o dlouhodobý problém, který se u fenky projevil poprvé kulháním ve věku okolo pěti měsíců věku, poté se přidalo onemocnění močového aparátu, abnormální eroze na sliznici dutiny ústní a přetrvávající problémy pohybového aparátu. V době předvedení na kliniku bylo nejdůležitější vyřešit život ohrožující zápal plic a systémovou zánětlivou reakci organismu a až potom bylo možné začít léčit imunitně zprostředkovanou artritidu. Velkou zásluhu na uzdravení Netty má také její majitelka, která nám i přes nepříznivou prognózu plně důvěřovala a souhlasila s dlouhou a náročnou léčbou.